Více jak 2 týdny v Panamě na Světovém dni mládeže jsou za námi a v každém z poutníků rezonují Boží doteky a zážitky z této pouti na druhý konec planety. Co do počtu účastníků bylo letošní setkání možná o něco dietnější (odhaduje se na 700.000 mladých na závěrečné vigilii a nedělní mši svaté), ale svoji intenzitou nebylo oproti těm předchozím jistě o nic menší. I naši českou delegaci tvořily necelé dvě stovky mladých, což je oproti několika tisícům v Krakově sice jen zlomek, zato však jsme si byli bližší a mohli se lépe navzájem poznat.

   Předprogram nás zavál do diecéze Colón Kuna-Yala, konkrétně do městečka Buena Vista s farností zasvěcenou Pražskému Jezulátko, což bylo nečekaným, zato však velmi milým překvapením. Mimořádným bonusem byl fakt, že daná diecéze slaví letos 300 let od založení a papež František jí udělil při té příležitosti privilegium Svatého roku a jedním z chrámů, které jsou vybaveny Svatou branou, patřil právě farní kostel v Buena Vista, díky čemuž mohli čeští poutníci získat duším v očistci plnomocné odpustky.

   Během týdne v dané diecézi jsme se společně s delegacemi ze Salvadoru, Brazílie, Ekvádoru a Nikaragui pomodlili Křížovou cestu, vedoucí k Mariánské kapli na kopci nad městem, prožili jsme misie mezi chudými ve vesnicích uprostřed pralesa a společně jsme si zasportovali.

   Již od předprogramu s námi byl otec biskup Pavel Posád, který veškeré přesuny, horko i tíhu programu nesl statečně s poutníky a dělil se o svůj úsměv, humor i vlídné slovo. Jeho přítomnost byla velkým svědectvím víry! Předprogram byl zakončen velkou mší svatou na prostranství u města Colón, sídla diecéze, slavenou místním biskupem za přítomnosti všech delegací ubytovaných na území diecéze (jednalo se cca o 5 a půl tisíce mladých).

   Následoval přesun do Paraisa, okrajové čtvrti Panama City, nedaleko Panamského průplavu. Průběžně naši skupinu rozšiřovali noví poutníci, mezi nimi i Královéhradecký otec biskup Jan Vokál. Dopolední katecheze a bohoslužby jsme měli společné se Slovenskou výpravou. Klíčovým dnem se stala středa, kdy do Panamy přiletěl Svatý Otec a při bohoslužbě na Cinta Costera oficiálně zahájil hlavní program Světového dne Panamský arcibiskup Mons. José Domingo Ulloa Mendieta.

   Se Svatým Otcem poutníci prožili společnou čtvrteční katechezi, páteční Křížovou cestu a především sobotní večerní vigilii s modlitbou Adorace a nedělní ranní mši svatou. Celé setkání mělo silně Mariánský charakter, mottem byla slova Matky Boží zaznamenaná v Lukášově evangeliu: "Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle Tvého slova." Během sobotní vigilie například Svatý Otec k mladým o Marii promluvil těmito slovy: "Nazaretská dívka bez pochyby nevystupuvala na „sociálních sítích“ té doby, nebyla vlivnou - influencerkou, ale - aniž by chtěla nebo se po tom pídila - stala se ženou, která měla v dějinách ten největší vliv. Marie, Boží influencerka. Několika slovy dokázala přisvědčit a svěřit se lásce a příslibům Boha, jediné síle, schopné obnovit všechno. Zarážející je síla, s níž tato dívka přisvědčuje, ať se jí stane tak, jak řekl anděl. Nebyl to pasivní či rezignovaný souhlas nebo přitakání na způsob: „Dobrá, zkusíme a uvidíme, co bude“. Bylo to něco více, něco jiného. Bylo to přitakání, které se chce zapojit a riskovat, vsadit na všechno, a to bez jakékoli jiné záruky než jistoty, že je nositelkou příslibu. Mělo to bezpochyby být obtížné poslání, ale obtíže nebyly důvodem k odmítnutí. Zajisté měly nastat komplikace, ale nejsou to stejné komplikace, které nastávají, když nás ochromuje zbabělost, protože nemáme všechno předem jasné nebo zaručené. Přisvědčení a přání sloužit byly silnější než pochybnosti a těžkosti. Tento večer slyšíme také ozvěnu Mariina přitakání, které se rozmáhá od pokolení do pokolení."

   Velkými momenty celého setkání byla chvíle, kdy jak při páteční Křížové cestě, tak při sobotní vigilii i nedělní mši svaté se to obrovské množství mladých poutníků dokázalo v několika vteřinách z naprostého jásotu a hlasitě prožívané radosti ztišit a uvést do modlitby a rozjímání. Někteří z nich např. celou Křížovou cestu strávili v modlitbě na kolenou, což na rozpáleném betonu muselo být krajně nepohodlné. Mnozí poutníci shodně sdíleli nadšení ze setkání se skupinami mladých ze zemí, s nimiž si jazykově absolutně nerozuměli, ale bylo jim společně sobře a navzájem si pomocí gest a lámané angličtiny slíbili modlitbu. O tu jsme byli diskrétně požádáni i poutníky ze zemí s diktátorskými režimi nebo momentální nepříznivou politickou situací.

   "Světové dny mládeže byly výborné. Člověk se mohl potkat s celým světem, s různými národy, u některých z nich jsem mohl vidět jak tančí. Papež František mě dojal, když nás motivoval k tvoření nových věcí a jinému životnímu stylu", svěřil své dojmy poutník Václav Hrubý. Předprogram i hlavní část srovnal Josef Pospíšil, kdy vyzdvihl vyšší úroveň organizace při hlavní části, ale velmi si pochvaloval pobyt v rodinách jak v Buena Vistě, tak v Paraisu a celkově vyjádřil velkou spokojenost s veškerým časem stráveným na Světovém dni.

   Celkově lze říct, že dny v Panamě byly plné milosti Boží, která se každého dotýkala originálním způsobem. Bylo slyšet hlasy o tom, že se některým dostalo nečekaných duchovních povzbuzení, prohloubení a posílení ve víře. Z čistě lidského hlediska byla navázána nová přátelství a to jak v rámci české skupiny tak napříč národy. A vděčnost Trojjedinému Bohu, který byl tím, kdo nás na pouť do zaoceánských dálav povolal a Jehož jsme hledali a chválili, nechť je vyjádřena radostnými projevy víry, jak nás je naučil otec Ramon z Buena Vista:

Viva Dio! - viva!

Viva Jesús! - viva!

Viva Spirito Santo! - viva!

Viva Madre Maria! - viva!

Viva papa Francesko! - viva!

Viva Panama! - viva!

Viva la Iglesia catholica! - viva!

 

amen!

Amen!

AMEN!

 

br. Bruno Maria OSB